Co obnáší kočičí trpělivost? Víš, že i když tě devětkrát zastaví, podesáté zdrhneš. Pohodička, no ne?

Mí kocouři jsou notoričtí útěkáři. Zatímco kočky jen zvědavě nakukují ven, ale vysloveně zdrhat se jim nechce, kocouři k tomu mají větší sklony a také propracovanější strategie (uno momento, je mi to nějaké povědomé #nooffensegentlemen). Nejvytrvalejší a nejzákeřnější je Heřmánek, který dokáže s maximálním soustředěním čekat na sebemenší skulinku ve dveřích, kterou by proklouznul z bytu do velkého světa.

Heřmánek moc dobře ví, že utíkat nesmí. Že mě tím pěkně štve a ničí život. Ale neodpustí si to a své oblíbené činnosti věnuje poměrně velkou část svého bdělého dne. To jest, řekněme, tři hodiny denně. Je to kocour… více viz návod, jak se stát kočkou snadno a rychle, bod 1.

Honit po celém domě kocoura, když ti za deset minut jede vlak, na který jsi měla vyrazit už před dalšími deseti minutami. No, nic moc, ale díky za trénink. Sprintuju ráda

Chci se ospravedlnit, abych nebyla za tyrana – chápu jeho touhy a jsou naprosto legitimní, nicméně volné pobíhání po venku není zatím na pořadu dne. Zvlášť proto, že teď bydlíme přímo u cesty kousek od nájezdu na dálnici a já nechci obden seškrabovat kočku ze silnice. Naše ‚na samotě u lesa‘ patří do kolonky ‚sliby a přísliby aktuální pětiletky‘. We’re close bejby.

Z pohádky do pohádky

Heřmánek velmi záhy zjistil, že v našem světě plním nejen funkci vrchního kuchaře (umím připravit fakt skvělé křupy křup granule, kdyby tě to zajímalo), ale také, a to především, vrchního kazišuka, který každý jeho pokus o útěk zastaví dřív, než na něj ještě pomyslí.

Zatímco Heřmánek si hraje na you-shall-not-pass-Gandalfa, já si připadám jako mnohoruký topič Kamaji z Cesty do fantazie

Jednou rukou bereš za kliku, ve druhé máš půl litru čaje a v té první vlastně ještě jídlo. Nohou otevíráš dveře a tělem blokuješ kocoura, přičemž tvoje třetí ruka uklidňuje horký hrnek, který se rozhodl sveřepě vybryndat, čtvrtá ruka chytá padající chleba (no jasně, namazanou vždycky dolů, někdo o tom měl pochyby?!), pátá ruka usměrňuje rajčata, která nekontrolovaně vystřelují z chleba jako míčky na tenisovém tréninku.

A pak je tady pořád ten kocour. Hlásí faul, když mu kazím výhled zadkem a myslím si, že tím u něj dojde k pomatení mysli. Samozřejmě chybná strategie. Na lidské samečky to funguje, ale Heřmánek je kastrovaný kocour, který na mě chce skočit jen proto, aby se přes moji hlavu dostal ven. Nikdy ne dovnitř, v tom má jasno.

Kočičí zen. Sen. Zem

Proč Heřmánka miluju? I přes veškeré překážky a útrapy se nikdy nevzdává. Zaujme pozici a trpělivě vyčkává. I když mě často neskutečně rozčiluje, obdivuju jeho vytrvalost. Získal si můj respekt. Nevzdává se, ačkoliv ho devětkrát zastavím. Protože ví, že podesáté zdrhne. 

A to je prostě statistický fakt. I když se ti něco devětkrát nepovede, jednou to vyjít musí

Heřmánek je trpělivý, protože Heřmánek ví. Ví co? Ví, že jestli mu něco nemůžu vzít, je to jeho kočičí víra, že se mu jednou skok skrz dveře podaří. Protože si pamatuje své minulé úspěchy (a nebo možná ne. A je mu to úplně fuk). Prostě to vyjde, na nepřízni podmínek nezáleží.

5 věcí, které jsem odkoukala od Heřmánka

1. Zklidni se

Uvolni se. Nech to plout. #meduza Napětí paralyzuje stejně jako strach. Dýchej. Zpomal se. Cíleně. O nic nejde. Vždyť jen čekáš. Tsss. Normálka. Pohoda.

Klídek, neztrácej hlavu. Prostě vytrvej, pokračuj. Máš cíl, máš vizi, měj ji před očima

2. Aktivizuj se

Klid neznamená, že se odevzdáš osudu. Kdepak. Nemáš v sobě napětí, ale zůstáváš aktivní. Kočka připravená ke skoku, až se otevřou dveře. Až přijde příležitost. Vrrrau.

Neválet se v posteli, nelitovat se, ale pořád na sobě makat a směřovat tam, kam chceš (viz také bod 5)

3. Věř si

A komu jinýmu? Druhým věřit můžeš, sobě musíš. Jednou to prostě dáš. Ve své minulosti najdeš dost věcí, které se ti povedly. Stane se to i teď. #anebotakyne

4. Promýšlej

Prostě kočka (stačí si přečíst o diamantech). Prošla jsi body jednadvatři, takže jsi teď klidná, aktivní a věříš svému cíli. Zkušenost ti napovídá, že to bude nejspíš chvíli trvat.

Máš dost času na přemýšlení o tom, jak to provedeš. A co uděláš, až…

5. Zaměř se

Nikdy nespouštěj svůj cíl z očí. Musíš vědět, kam jdeš, i když jdeš oklikou.

A když nejdeš a sedíš, musíš vědět, proč tam sedíš. Heřmánek to ví. Chce zdrhnout. Kamkoliv

Já vím, já vím. Řeči se říkají, blázni se radují a co z toho, že? Příště ti popíšu, jak přesně se svojí netrpělivostí pracuju já a co mě učí být trpělivá. A vytrvalá. #yodastyle