Rozhoduješ se a nevíš, kterou z alternativ vybrat? Raz dva – takhle jednoduché a rychlé to může být.

Vím, co je to nerozhodnost. Často víc přemýšlím, než jednám. Důvěrně znám ten děsivý pocit sevření, když musím udělat rozhodnutí, ale nevím jaké.

A čím víc se snažím rozhodnout, ať už jakkoliv, tím je sevření těsnější a úlevný výsledek vzdálenější.

Příliš mnoho voleb, příliš mnoho váhání

Záplava každodenních záhad k řešení může vypadat třeba takhle: 

• Co si dám k snídani?
• Co dnes na sebe?
• Doběhnu tramvaj, nebo počkám na další?
• Kino, nebo seriál?
• K večeři polívku, pizzu, nebo hamburger?

Volby často banální, snad i trošku směšné. Jsou ale významnější situace s citelnějšími důsledky, které nelze tak snadno odbýt. Co potom?

Před pár měsíci jsem se opravdu hodně zasekla. Hlava se mi točí na zběsilém kolotoči, a tak volám kamarádce. Vyložím jí všechny alternativy a jejich velmi děsivé, středně děsivé i méně děsivé důsledky.

„Víš, co zkus?“ povídá mi. „Jednoduše si představ nejdřív jednu a pak druhou variantu a klidně i třetí a čtvrtou. Potom vyhodnoť, ve které ses cítila nejlíp,“ radí přítelkyni na telefonu. Geniální!

„Vím, že to bude znít divně, ale já se tak rozhoduju i s jídlem. Když nevím, co si dát k večeři, jednoduše si představím, jaké by to bylo,“ popisuje.

„Co se stane, když si objednám hamburger? Představím si, jak ho koušu, jak je šťavnatý a jestli mi chutná. A když se mi ta představa líbí, tak si ho dám,“ doplňuje kamarádka.

Spousta pocitů, žádná slova

Možná namítneš, že když si dám burger místo špaget, neovlivní to můj život tolik, jako když si ze dvou pracovních nabídek vyberu tu, která je se mnou míň v souladu. Souhlasím. Hamburgerový test ale funguje za všech okolností. A proto je tak skvělý. 

Proč nám představy a pocity dávají dobré odpovědi, zatímco v myšlenkách a slovech se ztrácíme? Pro spoustu pochodů prostě a jednoduše nemáme ta správná slova.

Hamburgerový test nám pomáhá spojit se s limbickým systémem, tedy tou částí našeho mozku, která zpracovává pocity a emoce a která může za to, že se nám pocity obtížně vyjadřují slovy. Tady bydlí intuice. Motýlci v břiše a další poslové.

Můžu si racionálně vyjmenovat všechny argumenty pro a proti. Rozhodování mi to však nijak výrazně neusnadní. Ale kruci proč? Vysvětlení se skrývá ve struktuře našeho mozku.

Potvrzují to i odborníci (a američtí vědci taky). „Ukazuje se, že nejnápomocnější částí mozku při rozhodování jsou bazální ganglia. Patří k nejstarším strukturám v mozku a nejsou propojena s verbálními centry, proto nekomunikují slovy.

Komunikují prostřednictvím pocitů a propojení se střevy – od toho ty staré dobré ‚gud feelings‘, tedy předtuchy v břiše,“ uvádí Burnett s Ewansem v knize Designérem vlastního života, myšlenku převzali z Emoční inteligence Dana Golemana.

Moudrost emocí

Intuice není žádné vnuknutí záhadných vnějších sil. Jen se nám právě podařilo se se sebou spojit. Jupí.

„Vzpomínky formující tuto funkci našeho mozku popisuje Goleman jako ‚moudrost emocí‘. Tím má na mysli sesbírané zkušenosti všeho, co pro nás v životě fungovalo, nefungovalo; bázi, z níž vycházíme při rozhodování.

Naše vlastní moudrost se nám potom zpřístupní emočně (v podobě citů) a ve střevech (jako fyzická reakce v břiše).

Chceme-li učinit dobré rozhodnutí, potřebujeme přístup k vlastním citům a fyzickým reakcím střev na alternativy. Vzpomeňme si na prvotní reakci na zaseknutí se při rozhodování: určitě potřebuji víc informací! Teď vidíme, že přesně to právě nepotřebujeme.

Naše příliš hlučné mozky na nás neustále mluví, když se nás snaží dotlačit k dobrému rozhodnutí, a blokují tak naše spojení se střevy a s předtuchami,“ doplňují Burnett s Ewansem.

Vizualizuj, propojuj

Z toho vyplývá, že pro dobré rozhodování sice potřebujeme mít dostatek informací, ale poté je čas se spojit se svými předtuchami a emocemi a s centrem moudrosti, které je nám pomůže vyhodnotit.

Když si v hlavě přehraješ minipříběhy, můžeš procítit, jak se ti který z nich pozdává.

• Je ti v něm příjemně?
• Cítíš knedlík v krku?
• Máš kámen v břiše?
• Proběhlo tebou příjemné vzrušení?
• Polil tě pot z hrůzy nebo obestřela příjemná úleva?

Ano, jsou to pocity vyjádřené slovy, ale pokud se sebou budeš takto mluvit ty sám, nemusíš nic pojmenovávat. Stačí to upřímně procítit. Protože tvoje tělo i mozek už ví. No fakt.

Hamburgerový test v 5 krocích:

1. Připrav si sumu informací
2. Umlč mozek
3. Představ si každou z voleb
4. Prociť ji
5. Zvol tu, ve které je ti nejpříjemněji. Ta je správná, protože intuitivně víš, že bude vše v pořádku.

A to je vše. Teď už znáš hamburgerový test a můžeš se do něj okamžitě zahryznout. Ňami ňam. :)=