Zadání: Poslední věc, které jste se dneska dotkli (např. klávesnice, sklenice nebo klika), je důležitou stopou ve velmi zajímavém a ojedinělém případu…
Úroveň: expert
Vylosovaná slova: škola, brambora
Vylosovaná postava: odsouzený policista
Sladký detektiv
Buchta. Pod stolem leží okoralá, nakousaná buchta. Detektiv Jahoda sleduje pochodující armádu mravenců, kteří si buchtu vybrali k přemostění své cesty z bodu A do bodu B a zase zpět. Tedy spižírna, buchta, spižírna.
Znechucení v jeho očích je nepřehlédnutelné. Mravence nesnáší už od školy, kdy se jako slabé, neduživé dítě stal objektem šikany. Proslulá partička si jej vybrala pro svůj experiment, který vysvětlovala nezbytnými zápočty pro seminář biologie. Přivázali ho ke sloupu a pomazali medem. Trpěl.
Mravenci ho děsili vždycky a v takhle zesíleném podání to bylo na jeho nezralou psychiku opravdu moc. Ještě dnes se občas budí s křikem ze zlých snů, ve kterých jeho sladce omedované nohy olizují mravenci a stoupají výš a výš přes varlata až k jeho penisu. Co by na to řekl pan Freud, je mu srdečně u prdele. Jisté je, že po téhle vrcholné akci jeho mučitelé přešli od fauny k flóře a spokojili se jen se shnilou bramborou, kterou mu tu a tam podstrčili ke svačině do batohu.
Detektiv Jahoda se otřepal a potlačil zhnusení. Chtě nechtě cítil, co mu napovídá jeho intuice zkušeného vyšetřovatele. S tou buchtou nebylo něco v pořádku. A to, že vedle ní leží odsouzený policista Horáček, už vůbec ne. Kdyby byl aspoň mrtvý, to pochopí, ale v tomhle stavu? „Kurva dopiči, já se na to vyseru,“ zaláteřil Jahoda a kopnul do židle, která se s hrozivým rachotem sesunula k zemi a nejspíš s sebou vzala i pár nevinných salutujících mravenců.
Povídka patří do série Spisovatelská výzva, díky které postupně vytvořím třicet textů. Více o výzvě tady a na stránkách Renenekuda.cz.
❤️