Den 1: Setkání v autobusu

Zadání: Postava potká v autobusu někoho velmi zajímavého. A její názor na tohoto cizince změní výsledek celé cesty…

Úroveň: expert

Vylosovaná slova: mluvčí, moře

Vylosovaná postava: znuděný uvaděč v kině

Nedívej se mu do očí

„Dějiny píšou i poražení.“ Zvedla oči od rozečtené knihy. V obličeji se jí zračil velký otazník. Co to ten chlápek mele? Nevítaný mluvčí se však nevzdával. „Norimberský deník,“ ukázal na titulek ořízky. Kůži prstu měl silně zažloutlou. Starej kuřák, pomyslela si se znechucením a s intonací znuděného uvaděče v kině se ho bez většího zájmu zeptala: „No a?“ O poválečných procesech s nacistickými pohlaváry se zajímala jen proto, že musela. Kdo koho co jí bylo srdečně jedno. Povinná četba, povinné dějiny. Nic jiného škola ani nabídnout neumí.

Muž si jejího výrazu nevšímal a i přes odpor pokračoval: „Napadlo vás někdy, jak obtížné je určit, kdo je vítěz, kdo poražený? Ve válce prohrávají všichni. A dějiny píšou společně ti, kteří si vystavují hrdinské metály, i ti, kteří se pak choulí na samotce v cele. Pravdu má ten i ten, protože žádná pravda není. Byl jsem tam.“ A bez varování se jí ponořil do očí.

Neměla čas přemýšlet. Nedostala na výběr. Najednou začala padat, jako když se přes ni přelije obrovská vlna a pohltí ji moře. Během okamžiku zmizel autobus, zmizela dálnice za okny, zmizelo vše, co do té chvíle bylo a co považovala za jisté a neměnné. Stáli před tribunálem v Norimberku. Ona a…?


Text patří do série Spisovatelská výzva, díky které postupně vytvořím třicet kusů. Více o výzvě na stránkách Renenekuda.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.