Nejkouzelnější Cesta do fantazie znovu v českých kinech. Vidět černé saze na plátně? Boží! Mrkněte, kdy budou ve vašem kině. A vezměte mě s sebou. Prozradím vám, proč je chcete vidět, i když zatím vůbec netušíte, o co jde.
Japonské pohádky z hlavy Hajaa Miyazakiho mě dostanou pokaždé zas a znovu. Cesta do fantazie, kterou v roce 2002 ocenila Oscarem i americká Akademie filmového umění, je pro mě nejkouzelnější love story ze všech. Mohla bych se tady rozepisovat, lákat vás a básnit do nekonečna (mrkni na hezké obrázky), ale zkrátím to.
Cesta do fantazie je příběh o strachu, kletbách, kouzlech, přízracích, perverzácích a deviantech, prostě tak nějak normálně ze života vhodný pro děti od desíti let
Aby ve fantazijním světě zachránila své rodiče i zelenookého kluka Hakua, stane z hlavní hrdinky Chihiro bezejmenná dívka Sen. Je to příběh o tom, že v bezvýchodné situaci musíš prostě přijmout vše, jak je. Zvyknout si na to, prozkoumat to, učit se. Jít a jít a jít, protože nic jiného ti nezbývá. Když je cesta zpátky zavřená, musíš si najít jinou.
7 věcí, které jsem se naučila od Chihiro
Čas od času s ní znovu vyrazím do fantazie, abych si je všechny připomněla.
1. Jsi sám
Přátelé ti můžou ukázat směr, nabídnout pomoc, povzbudit, nemůžou ti ale stát za zadkem a vést za ruku od začátku až do konce. I když by to bylo strašně fajn, že? I já mívám občas chuť na někoho přehodit zodpovědnost za svůj život. Upnout se na něj. Věřit, že to on vše vyřeší a způsobí nějaký zásadní obrat. Hlavně tehdy, když se mi všechno sype pod rukama a já nevím, čeho se chytit.
Haku se ale nenechal od Chihiro zmást. Podpořil ji a vysvětlil, jaké kroky podniknout, ale poradit si s nimi musela už sama. Podobnou školu života nám od dětství dávala maminka. Byť sebenepříjemnější věci jsme si musely (já, Johy i Lila) vždy řešit samy. Obstarat si brigádu. Zavolat k lékaři. Jít se omluvit učitelce.
I dnes bych byla ráda, kdyby za mě tohle řešil někdo jiný. Uspokojení z toho, že se pokaždé překonám a dokážu to, je ale mnohem víc.
2. Dělit svět na černou a bílou nefunguje
Japonské pohádky ukazují, že nikdo není jen dobrý, nebo zlý. Já dokážu být hodně zlá a dokázala bych ještě víc, kdyby pro mě nebylo podstatnější být dobrá, protože mým hlavním životním cílem, dlouhodobým a stabilním, je být dobrý člověk. Máš to taky tak? #dikylubo
Každá bytost v sobě má dobro i zlo, které se v ní přelévají ze strany na stranu v závislosti na okolnostech a preferencích
3. Nic není, jak se zdá
Pod nánosem bahna můžeš najít ty nejzářivější diamanty.
#spoiler Ve fantazijním světě přežiješ jen, když máš práci. Chihiro dřela v lázních, které vždy po setmění navštěvovali nejrůznější bozi, bůžci a přízraky. Jednoho večera se do podniku přivalil smrdutý říční bůh, kterému se všichni vyhýbali (pokud to teda stihli a rovnou na místě neomdleli). Jediná Chihiro ho dokázala obsloužit. Připravila mu lázeň a vrstvu po vrstvě odstraňovala všechna hovna, která si na sebe chudák nasbíral. A když uvolnila ten nejhorší špunt, našla pod nánosy špíny veselého živelného bůžka, který ji obdaroval kouzlem silnějším než smrt.
Nesuď lidi podle toho, jak na první pohled působí. Připravuješ se o spoustu legrace. A překvapení
4. Neber si věci osobně
Když je na tebe někdo nepříjemný, neznamená to nic. Opravdu nic. Nevíš, jaký koktejl mu dnešek umíchal. Já bohužel tuhle chybu dělám zas a znovu, ale strašně moc moc makám na tom, abych si věci osobně nebrala a neutápěla se pak v blbostech zkonstruovaných z významů, které událostem nebo reakcím přisuzuji.
Nejlepší lekce mi už skoro rok uděluje můj skorootec Oldík, který se často tváří jako bůh smrti/pomsty/kakabus/Tarantino-by-ho-hned-obsadil, ovšem je to jeho normální zamyšlený výraz, který nevypovídá nic o tom, co jsem zrovna provedla.
Většinou totiž neprovedu vůbec nic. Kromě toho, že jsem strašně vytěkaná z toho, že jsem něco provedla. Rozumíš, ne?
5. Neohlížej se zpátky
I když tě to láká sebevíc, jdi pořád dopředu. Nezapomínej, co bylo, ale nevrtej se v tom víc, než je přínosné. Lotova žena #biblickýkoutek se ohlédla a zkameněla (lépe řečeno zeslanosloupovatěla). Chihiro měla při odchodu ze světa fantazie také zakázáno se podívat zpátky. Odolala pokušení a dobře udělala.
Když se ohlížíme příliš do minulosti, ustrneme na místě a nemůžeme se hnout z místa. Doslova
6. Ne vždycky musíš lidem prozradit, co jsi pro ně udělal
Zatímco Chihiro bojovala o život, její rodiče se spokojeně vyžírali a chrochtali v chlívku. Nebýt jí, skončili by na jatkách, ale nikdy se to nedozvěděli. I v tom se skrývá velkorysost opravdové lásky. Získat ocenění a vděk je krásné.
Uznání ego krásně podrbe za oušky, ale ne vždy je to možné
7. Neupínej se na milované osoby
Chihiro mě taky naučila, že pokud někoho miluješ, není důležité lpět na tom, aby ses vedle něj den co den probouzel. I když žijete každý v jiném světě, v pouhém vědomí jeho existence může být větší síla než v jeho každodenní fyzické přítomnosti.