5 důvodů, proč miluju svoji novou ofinu

Zabouchla jsem se. Do své nové ofiny. Patnáct let váhání. A teď, teď je konečně tady. A s ní automaticky taky nominace na zeď stylařů z úvodní fotky. No ne? Jako jo.

O komplikovaném procesu, který předcházel jejímu ufiknutí, si přečti tady (ano, je tam zas pár podnětů k seberozvoji. Jako obvykle. Už mě asi znáš). A o legraci, která následuje po finálním střihu, je následujících pět odstavců.

Jak to teda s tou ofinou je? A proč ji tak strašně moc miluju?

1. Můžu být každý den někým jiným

V závislosti na vlhkosti vzduchu vypadám střídavě jako Cher z hippie éry Sonny & Cher (občas vypadám i jako Sonny), moje máma v polovině osmdesátých let a superholka Bettie Page. #pinmeup Když fouká vítr, dost se vizáží blížím Ivaně Trump. I bez tupírování. Ale nejčastěji prostě vypadám jenom jako já s ustřiženou ofinou.

Ano, tohle všechno fakt jde s jednou jedinou ofinou, která se umí pohybovat nahoru a dolů v rozsahu pěti až deseti centimetrů.


Můj původní záměr byl, to nemusím ani říkat, kudrnatější než kudrnatá ofina svářečky Alex z Flashdance. Fakt jsem ji chtěla! Nikdy nedostaneš, co si myslíš, že dostaneš. (Jestli tě o tom zajímá víc, přečti si špatné načasování.)

2. Nepoznávají mě lidi

Můžou mě znát roky, strávit se mnou předtím spoustu času, můžou to být nejbližší přátelé, sedět naproti mně celý večer v hospodě. #truestory Budou na mě koukat a chtít mě sbalit jako #nevertoohot cizí holku, ale nepoznají mě. Cool!

Už mi začalo lézt krkem poslouchat ‚Ty ses vůbec nezměnila‘ od lidí, co mě deset let neviděli. Jako díkymoc, super vypadat ve třiceti na dvacet, ale v tom období jem měla zrovna krizi identity a snažila se být pankáč-technoholka-hiphopholka-coolholka-usedlá ladylike holka-šíleně barevná holka podle toho, co zrovna vyžadovala situace.

Radši bych teď byla pro změnu sama sebou. Přinejmenších dalších deset let, ideálně až do smrti. Což se s těmi deseti lety nevylučuje.

3. Nepotřebuju fén

Nepotřebuju difuzér. Nepotřebuju žádné přípravky na vlasy. Už nikdy nikdy nikdy. Konečně mám vlasy, které jsem vždycky tak ošklivě záviděla klukům. Umyješ mýdlem a jdeš. Fakt je to možný? Nemůžu tomu po všech těch letech nekonečného utrpení uvěřit, ale je to tady.

Modlitby vyslyšeny. Yeah bejby!

4. Nemusím se líčit

Žádná řasenka, linky, stíny. Nic. Ofina je drama sama o sobě. Pokud tě rozpláče sebemenší prach v oku (nebo smutný příběh. Přečti si ho), pak asi chápeš, proč je bezřasenkový přístup tak báječný. Ne že bych to nedělala i předtím, ale teď tomu víc věřím. #deepvioletlipstick

5. Ofinu má každá malá holka

Je skvělé se jako holka cítit (to vždycky) a taky tak vypadat (to až teď). Chci být holka už napořád. I ve čtyřiceti. I v devadesáti. Nikdy nechci být paní. Ani mladá paní. #jezisi

ofina

Nová ofina ve mně otevřela strašně moc otázek ohledně mé identity a sociální interakce.

  • Když teď potkám někoho, kdo mě naposledy viděl ve školce, řekne mi zase, že jsem se vůbec nezměnila?
  • A pokud ano, znamená to, že teď vypadám na pět let?
  • A můžu s ofinou pít Tang?
  • Jogurtový shake?
  • A co gimlet?